Červenec 2018

Dno za dnem.

27. července 2018 v 20:23 Dvatisíceosmnáct
Poslední dobou mám špatné období a neumím všechny ty myšlenky srovnat ani v hlavě. Natož je někam vypsat, nebo někomu říct. Pokusím se o to ale. Je to potřeba.
Třeba si to vypsáním trochu urovnám a budu vědět, jak si o tom všem s Kolegou promluvit.

Sice je to mezi námi stále krásné a rozumíme si spolu. Sice se se mnou snaží trávit čas, jak to je možné. Chodíme do fitka, jezdí ke mně. Když je třeba, pomůže mi. Všeho si moc vážím.
Pořád mě chválí. Jak jsem krásná, jaká jsem princezna, jak jsem ve všem úžasná... přijde a řekne mi, že si ani neumím představit, jak je šťastný, že mě má. Minule u mě byl před fitkem, dal si ke mně jídlo do ledničky, jeli jsme do fitka.. po fitku jsme dali společnou sprchu, vypravili se a jeli společně do práce.
Je to tak nádherný, ALE...

Láska znamená pro ženu mnohem víc než pro muže. Pro ni znamená všecko.

17. července 2018 v 20:45 Dvatisíceosmnáct
Víte, co je nejhorší? Když nevíte, jestli jste šíleně šťastní za to, koho jste potkali, co pro vás dělá, jak vám s ním je... nebo nešťastní z toho, jak to je všechno komplikovaný... a že občas nevíte, jestli to zvládnete a vydržíte.

Navíc se teď pořádně ani nemám komu vypovídat z toho, co mě trápí.
Vždycky jsem měla 3 nejlepší kamarádky, kterým jsem mohla říct cokoliv a ony mě podpořily, pomohly. Stále je sice mám, ale momentálně každá z nich má svých starostí dost, ani jedna nemá vztah, který by fungoval. A co si budem povídat - jedna s tím, co mám s Kolegou, nesouhlasí. Nevím, jestli vážně kvůli celé té situaci. Nebo prostě proto, že sama říkala, že mi závidí, co mezi sebou máme - ona má nefungující vztah, ze kterého nedokáže odejít jen proto, aby nebyla sama.

A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla...

8. července 2018 v 0:07 Dvatisíceosmnáct
Kolega je pro mě dokonalej.
Zkrácená rekapitulace celého týdne s ním?
Odvoz a psychická podpora před náštěvou zubařky. Společná snídaně, kterou nám přivezl. Mnoho společně stráveného času. Řešení budoucnosti - nás dvou.
Podrobněji všechno rozepsáno v celém článku.
A největší novinka? Už bydlím sama. Ale o tom také víc o něco níže. Abych vám ale napsala své momentální pocity - zatím jsem si nezvykla. Ano, mám svůj klid - to je skvělý. Ale jsem většinu času úplně sama. To má člověk moc času přemýšlet, dost času na smutek, rozebírání vlastního života. Zatím mi to nedělá úplně dobře.
Ale vím, že všechno má svůj čas.